Jedněmi z nejnáročnějších a zároveň nejzajímavějších počinů v historii ornitologie jsou práce a vydávání národních Atlasů hnízdního rozšíření. V České republice vyšly již tři tyto publikace a v letošním roce se rozběhlo mapování pro nově připravovaný již čtvrtý Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR. Poprvé je mapování zcela jiné – probíhá online (data jsou vkládána a uchovávána v internetové databázi Birds.cz na adrese http://atlas.birds.cz.). Jednou z mnoha výhod je aktuální přehled o tom, jak mapování pokračuje, jaká data a jaké poznatky přináší. A to nejen v kvadrátu, který máte jako mapovatel/ka na starost. Co se tedy podařilo zajímavého zaznamenat během letošního ročníku?
Mezi druhy, které ve východních Čechách nehnízdí a které se podařilo v rámci mapování zachytit, patří rybák obecný (Sterna hirundo), který se na nádrži Rozkoš po celou hnízdní dobu zdržoval (1 – 12 dospělých ptáků od 2.5. do 2.8. 2014), přičemž min. 2x bylo pozorováno epigamní chování (symbolické předávání rybek mezi dospělými ptáky). Případné hnízdění je tak vedeno v kategorii „pravděpodobné“. Dalším takovým druhem je kormorán velký (Phalacrocorax carbo), který byl pozorován na hnízdě na Pardubicku (první hnízdění kormorána velkého bylo zjištěno v roce 2013 v Ptačí oblasti Rožďalovické rybníky).
Mezi zajímavé a atraktivní druhy patří dudek chocholatý (Upupa eppops), u něhož byly nalezeny min. 2 nové (resp. po desetiletích znovu obsazené) lokality. Jako pravděpodobně hnízdící byl letos zjištěn v lesích v okolí obce Pamětník u Chlumce nad Cidlinou (opakovaně zaznamenaný volající samec) a v okolí Kasalic na Pardubicku, kde byl 2.6. 2014 pozorován 1 ex. s potravou (vzhledem k faktu, že při dalších návštěvách lokality již nebyl zjištěn, je hnízdění doposud uváděno v kategorii „možné“). Podobným druhem je lejsek malý (Ficedula parva), u něhož bylo pravděpodobné hnízdění zjištěno v PR Psí kuchyně na Svitavsku. Mezi další zajímavé údaje jistě patří i prokázané hnízdění 1 páru lžičáka pestrého (Anas clypeata) na Třesickém rybníku a hnízdění 2 párů bukáčka malého (Ixobrychus minutus) na téže lokalitě (1 pár s prokázaným, druhý pár s pravděpodobným hnízděním) či hnízdění chocholoušů obecných (Galerida cristata) u Vysoké nad Labem. Nové hnízdní lokality byly nalezeny mj. u slavíka modráčka (Luscinia svecica cyanecula), kdy byl opakovaně zjištěn 1 zpívající samec na Babidolském rybníku u Přepych (Pardubicko), u husy velké (Anser anser), která poprvé prokazatelně úspěšně vyhnízdila na Třesickém rybníku a pravděpodobně neúspěšně 1 pár na Babidolském rybníku. Taktéž husice nilská (Alopochen aegyptiacus) nachází v našem regionu nová hnízdiště. Poprvé bylo letos prokázáno hnízdění 1 páru na Bohumilečském rybníku.
Mezi zajímavá zjištění patří nálezy tokajících bekasin otavních (Gallinago gallinago) z NPR Bohdanečského rybníka a z Cidlinské nivy u Hrobičan (Jičínsko), jeřábů popelavých (Grus grus) v PP Pamětník u Chlumce nad Cidlinou a v NPP Žehuňský rybník či datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) u Špindlerova Mlýna.
Mezi druhy, u nichž byla nalezena nová hnízdiště, patří i racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus), který po letech zahnízdil v NPR Bohdanečský rybník (hrubý odhad cca 350 párů). Není bez zajímavosti, že toto hnízdiště nebylo nalezeno v rámci mapování, ale pravidelného monitoringu lokality ze strany státní ochrany přírody (AOPK, viz ZDE). Spolu s loňskou nově nalezenou kolonií na pískovně Čeperka a stávající kolonií na Bohumilečském rybníku je Pardubicko dominatní oblastí výskytu racka chechtavého v regionu východních Čech.
Přestože naznačené prvotní střípky výsledků za letošní rok jsou bezesporu velmi zajímavé a více než naznačují atraktivní potenciál pro práci v následujících letech, stále jsou ještě na mapě východních Čech neobsazené kvadráty. Rádi bychom vyzvali vás, kdož se chcete mapování zúčastnit, abyste se co nejdříve přihlásili na výše uvedené internetové adrese, kde jsou uvedeny příslušné pokyny, včetně metodiky, a kde budou postupně doplňovány další informace. Přeji vám mnoho vzrušujících chvil při pobytu v přírodě a práci na mapování!
Lukáš Kadava
V příspěvku bylo využito doplňujících informací od Zdeňka Tyllera, Tomáše Bělky, Bohuslava Peška, Jiřího Zajíce, Filipa Jetmara, Jaroslava Vaňka, Jana Studeckého, Radka Waldhausera, Vojtěcha Kodeta, Libora Prause, Karla Bejčka, Jiřího Rohleny a Kamila Čiháka. Díky!